Uvádím zde některé reprezentativní vesmírné objekty:
Mlhovina Helix v souhvězdí Vodnáře je vzdálená 450 ly.
Předpokládá se, že horký obal vyvržený zanikající hvězdou se mísí s okolním vychládlým obalem před časem vyvrženým. Vzájemným promícháváním
vede ke kondenzaci hustého plynu kometárního tvaru. Žhavého bílého trpaslíka ozařujícího tuto mlhovinu, lze spatřit pouze silným dalekohledem.

Velká emisní mlhovina v severovýchodní části Velkého Magellanova oblaku. V její blízkosti
v r.1987 vzplanula supernova 1987A. Leží v ní velmi aktivní oblast překotných zrodů hvězd v celé místní skupině galaxií. Je velmi velká; kdyby
ležela ve vzdálenosti jako mlhovina v Oriónu, pokryla by rozsáhlou část oblohy.

Otevřená hvězdokupa Plejády (Kuřátka) v souhvězdí Býka. Je vzdálená od nás 380 ly. Její hvězdy zahalují oblaka mezihvězdné hmoty, ze které tyto mladé žhavé hvězdy spektrálního typu B vznikaly. Jejich
modré světlo se odráží na prachových zrnkách a tvoří tak reflexní mlhovinu.

M 11 - otevřená hvězdokupa, zvaná
Divoká kachna. Jasná, v triedru kruhová skvrnka na severním okraji velkého hvězdného oblaku
ve Štítu. Viditelná i bez dalekohledu, nádherná ve větších dalekohledech. Obsahuje kolem 3000 hvězd a patří k nejbohatším hvězdokupám v Galaxii. Vzdálená je od nás 5700 ly, stáří se odhaduje na 250 miliónů let.

Vírová galaxie. Jasná, v souhvězdí honících psů. Už v pětadvacetinásobném zvětšení Sometu je vidět jako dvojitá (pozorujeme zde vlastně srážku dvou galaxií, jasnější NGC 5194 a slabšího průvodce NGC 5195).
První galaxie, u níž byla pozorována spirální struktura. Malá galaxie obíhá kolem velké. Jádro obsahuje rychle se pohybující horký plyn a prach a mnoha mladých horkých hvězd. Malá díky gravitační interakci, se mění na spirální galaxii s příčkou:

Jiný příklad spirální galaxie s příčkou:

Obecně astronomie je věda, která se zaobírá vznikem vesmíru, jeho stavbou a vývojem, studuje jeho části(metagalaxii, resp. supergalaxie kupy a skupiny galaxií, galaxie samotné, hvězdokupy, hvězdné systémy, vznik a vývoj hvězd, planety a jejich oběhy kolem mateřských hvězd, asteroidy, komety, meteory až po meteority, mezihvězdná oblaka prachu a plynu, mlhoviny nebo bizární quasary atd.). Samozřejmě není na to sama.Na pomoc si přibírá příbuzné obory z matematiky, fyziky a chemie, jako například mechanika, optika, kvantová a subnukleární fyzika, organická chemie a biochemie, geologie a řadu dalších oborů.
Astronomie je defacto nejstarší vědou, která naše předky velmi přitahovala. Svým způsobem pozorování zdánlivě neměnné oblohy inspirovala starověké hvězdáře nejenom v praktické rovině [zemědělství - viz např. starověký Egypt a jeho hvězda Sírius - Canis Maior), cestování, stavitelství (nejenom obsarvatoře mayské, indické, čínské, ale také chrámy, pyramidy, menhiry, dolmény, např Stonehenge, Avebury, apod.)],ale asociovala tehdejší kosmologické a kosmogonické představy do náboženství a astrologie i poezie a do kultury národů. Pokud máte zájem se více dovědět o historickém vývoji astronomie, klikněte prosím vlevo na odkaz historie.
Nedílnou součástí astronomie je také přístrojové vybavení a s ní neodlučitelně spjata kosmonautika.
Opět se můžete podívat na odkazy vlevo:
přístroje a kosmonautika.
Předem upozorňuji, že astronomie je věda dynamicky se rozvíjející, neustále se něco nového objevuje a já jsem jenom člověk a mohu se splést, některé poznatky mohou být zastaralé.
Jsem jenom nadšenec a fanda a astronomie je mým koníčkem. I amatérský astronom by měl mít všeobecné znalosti z astronomie. Znám své možnosti
a tak i mé znalosti mají své hranice. Nicméně, kdo bude číst mé webstránky,
přeji alespoň příjemné "počteníčko" .
(c) Hynek Šipka - Hranice, 2007